Sportuj ve škole“ má bavit děti pohybem. Aby se tak dařilo, je potřeba zvolit na hřišti, stadionu či v hale co nejlepší přístup k dětem. Přečtěte si v rychlosti základní principy, které vám pomohou v dívkách a chlapcích probudit zájem o sport či ho v nich zvětšovat.

Každý dítě je jiné

Co zvládne jeden, nemusí zvládat ostatní. Při vedení lekcí i hodnocení úkonů je třeba vycházet ze skutečných možností žáků a žákyň. Přizpůsobovat jednotlivé kroky a nároky, aby činnosti chlapce a dívky bavily a aby při nich dosahovali svého maxima.

Cvičitel má být trpělivý! Musí počítat s tím, že někteří žáci a žákyně budou pohyb či cvik opakovat delší dobu než jiní. Je třeba, aby činnosti nebyly monotónní, aby se způsoby a organizace činností měnily.

 

Atmosféra v hodině je důležitá

Žáci by se měli na činnosti v hodině těšit, měli by mít možnost se na programu podílet, vzájemně spolupracovat a společně své výsledky hodnotit. Měli by se vzájemně podporovat, pomáhat si a „fandit“ si. Neměli by se dostávat do situací, které jsou pro ně stresující, nezvládají je a nedokážou se s nimi vyrovnat. Cvičitel by neměl používat ironii či veřejné porovnávání s cílem některého žáka označit za „špatného“.

Děti mají zažívat úspěch a radost

Hodnocení musí být motivační, právě proto je třeba žáky a žákyně hodnotit vzhledem k jejich předchozímu výkonu a individuálnímu pokroku. Není vhodné děti mezi sebou absolutně porovnávat. Naopak je důležité vytvářet takovou organizaci činností a soutěží, aby i ti nejslabší v rámci týmu zažívali úspěch (například tím, že byli součástí vítězného týmu). Nezapomeňte, že sportovci a sportovkyně mají právo chybovat.

 

Psychomotorické předpoklady ztěžují výkon

Cvičitel musí mít na vědomí, že žáci určitého věku mnohem lépe sledují činnosti, které probíhají ze strany na stranu (zleva doprava a opačně), než činnosti směřující od nich a k nim. Hůře sledují činnosti, které se odehrávají nad jejich hlavou než činnosti ve výši jejich očí. Lépe ovládají náčiní, které je přizpůsobené velikosti jejich rukou. Ještě nemají rozvinuté abstraktní a logické myšlení, činnosti je třeba dobře a názorně vysvětlit, případně volit jednodušší organizaci.

Spolupráce s rodiči je přínosná

Kluci a holky by měli mít možnost opakovat si, co se naučili ve „Sportuj ve škole“, i ve svém volném čase. Proto je vhodné s rodiči o záměrech projektu komunikovat a probrat s nimi také význam podpory pohybu v rodinách žáků. Je potřeba rodiče cvičenců informovat i o vhodné obuvi a oblečení pro sport, poradit jim, co případně procvičovat doma. Tipy by měli dostávat rodiče na začátku školního roku, nebo při zařazení nového žáka do činnosti.

 

Zdroje

Bělka, J., Engelthalerová, Z., Ježdík, M., Kafka, M., Malý, L., Novák, A., … Zach, J. (2015). Metodické doporučení pro vedení pohybových aktivit žáků 1. – 3. ročníků základních škol  (Pokusné ověřování programu Hodina pohybu navíc ve školním roce 2015/2016). Praha: Ministerstvo školství mládeže a tělovýchovy ČR a Národní ústav pro vzdělávání.

Metodický portál RVP. Základní přístupy k vedení pohybových aktivit. Retrieved from https://hop.rvp.cz/