Prakticky od prvního kontaktu s míčem je potřeba nabídnout mladým hráčům herní vyžití. To znamená hru, která se co nejvíce podobá volejbalu. U začátečníků nelze využít ihned prvky techniky volejbalu, které umožní „plnohodnotně“ hrát. Z tohoto důvodu je potřeba postupovat po krocích – nejdříve rozvinout pohyb, prostřednictvím něhož dítě ovládne herní prostor, v němž se míč pohybuje.

K řešení tohoto úkolu postačí nejdříve chytání a házení míče, které jsou základem individuálních herních činností volejbalu (servis, přihrávka, nahrávka, útok a vybírání). Jde ale souběžně i o základní dovednosti ovládání míče v basketbalu, házené a ragby i výraznou kompenzační aktivitu pro fotbal. Školák či školačka daného věku začíná vnímat letící míč a jeho dráhu letu, místo střetu s míčem, herní prostor (u volejbalu rozdělený sítí) a začíná řešit herní a pohybovou situaci.

Příklady cvičení

  • Házení přes síť
    Běžíme a míč si vyhazujeme nad sebe až k síti, za běhu síť přehodíme určeným způsobem, míč chytáme určeným způsobem bez dopadu a pokračujeme v běhu s vyhazováním.

Ukázka z videometodiky

Zdroje

Bělka, J., Engelthalerová, Z., Ježdík, M., Kafka, M., Malý, L., Novák, A., … Zach, J. (2015). Metodické doporučení pro vedení pohybových aktivit žáků 1. – 3. ročníků základních škol  (Pokusné ověřování programu Hodina pohybu navíc ve školním roce 2015/2016). Praha: Ministerstvo školství mládeže a tělovýchovy ČR a Národní ústav pro vzdělávání. 

Metodický portál RVP. Volejbal. Retrieved from https://hop.rvp.cz/