„Sportuj ve škole“ má bavit děti pohybem. Aby se tak dařilo, je potřeba zvolit na hřišti, stadionu či v hale co nejlepší přístup k dětem. Přečtěte si základní principy, které vám pomohou v dívkách a chlapcích probudit zájem o sport či ho v nich zvětšovat.

 

Každé dítě je jiné

Co zvládne jeden, nemusí zvládat ostatní. Při vedení lekcí i hodnocení úkonů je třeba vycházet ze skutečných možností školáků a školaček. Přizpůsobovat jednotlivé kroky a nároky, aby činnosti chlapce a dívky bavily a aby při nich dosahovali svého maxima. Cvičitel  navíc má být trpělivý! Musí počítat s tím, že někteří žáci a žákyně budou pohyb či cvik opakovat delší dobu než jiní. Je třeba, aby činnosti nebyly monotónní a měnily se.

 

Atmosféra v hodině je důležitá

Žáci a žákyně by se měli na činnosti v hodině těšit! Měli by mít možnost se na programu podílet, vzájemně spolupracovat a společně své výsledky hodnotit. Měli by se vzájemně podporovat, pomáhat si a „fandit“ si. Naopak by se neměli dostávat do situací, které jsou pro ně stresující, nezvládají je a nedokážou se s nimi vyrovnat. Během lekcí by cvičitel neměl používat ironii či veřejné porovnávání s cílem některé školáky či školačky označit za „špatné“.

 

Děti mají zažívat úspěch a radost

Lekce musí být motivační, právě proto je třeba žáky a žákyně hodnotit vzhledem k jejich předchozímu výkonu a individuálnímu pokroku. Není vhodné děti mezi sebou absolutně porovnávat. Naopak je důležité vytvářet takovou organizaci činností a soutěží, aby i ti nejslabší v rámci týmu zažívali úspěch (například tím, že byli součástí vítězného týmu). Nezapomeňte také, že sportovci a sportovkyně mají právo chybovat!

 

Psychomotorické předpoklady ztěžují výkon

Cvičitel musí mít na vědomí, že školáci a školačky určitého věku mnohem lépe sledují činnosti, které probíhají ze strany na stranu (zleva doprava a opačně) než ty směřující od nich a k nim. Hůře pozorují činnosti, které se odehrávají nad jejich hlavou než ty ve výši jejich očí. Důležité je myslet také na to, že lépe ovládají náčiní, které je přizpůsobené velikosti jejich rukou a že ještě nemají rozvinuté abstraktní a logické myšlení. Veškeré aktivity je tudíž třeba dobře a názorně vysvětlit, případně volit jednodušší organizaci.

 

Spolupráce s rodiči je přínosná

Kluci a holky by měli mít možnost opakovat si, co se naučili ve „Sportuj ve škole“, i ve svém volném čase. Proto je vhodné s rodiči o záměrech projektu komunikovat a probrat s nimi také význam podpory pohybu v rodině. Je potřeba rodiče cvičenců informovat i o vhodné obuvi i oblečení pro sport a poradit jim, co případně procvičovat doma. Tipy by měli dostávat rodiče na začátku školního roku, nebo při zařazení nového školáky či školačky do projektu.

 

 

Zdroje

Bělka, J., Engelthalerová, Z., Ježdík, M., Kafka, M., Malý, L., Novák, A., … Zach, J. (2015). Metodické doporučení pro vedení pohybových aktivit žáků 1. – 3. ročníků základních škol  (Pokusné ověřování programu Hodina pohybu navíc ve školním roce 2015/2016). Praha: Ministerstvo školství mládeže a tělovýchovy ČR a Národní ústav pro vzdělávání.

Metodický portál RVP. Základní přístupy k vedení pohybových aktivit. Retrieved from https://hop.rvp.cz/